Souhlasim s Markou, je to sice drsné, ale je to tak. V životě je naprosto normální a přirozené, že si neseme důsledky svých rozhodnutí - dobré i špatné. Teď poneseš důsledky špatného rozhodnutí, nebude to vůbec lehké, pro tebe ani tvé blízké. Ale ještě těžší by bylo, kdybys vše skončila. Komu bys tím pomohla? Leda sobě, z jistého pohledu je to v tomto případě opravdu sobecké rozhodnutí, dceři by si naprosto zničila dětství a následky by si jistě nesla celý život - uvědomuješ si to? Rozhodně neodmítej odbornou pomoc, smiř se s tím a přijmi skutečnost, že poneseš důsledky (s tím se nedá nic dělat), nebude to lehké období, ale zvládli to jiní, zvládneš to také. Život není jednoduchý - neodsuzuji tě (naprosto ne!, také jsem byla nevěrná), jen se k tomu, prosím, postav čelem a neutíkej! Moc ti přeji, abys to zvládla! Pokud se ti to povede, jistě tě to posune někam dál, mnoho o sobě pochopíš a "vyrosteš". Uvidíš, že všechno zlé, co prožíváme, nám bude jednou v blízké či vzdálenější budoucnosti k něčemu dobré - vím, že to není útěcha, ani to tak nemyslím. Je to jen konstatování a hořko-sladká životní zkušenost. Držím palce, ženo!