Ahoj

pročetla jsem zde všechny zprávy...já již necelé 3 roky mám různé pocity v různých situacích...stav paniky ve frontě tím to začlo..pocit, že musím jít pryč..špatně jsem dýchala a přestala vnímat okolí...řekla jsem si ..nikam nejdu a přešlo to...na čas..pak to již nezabíralo..našla jsem si cucání bonbónů..občas pomohlo..to jsem již měla tyto pocity také v dopravě..pak různě a také v autě na semaforech..potily se mi ruce a dřevěněly nohy..hrůza..jednou jsem jela s dcerou do nemocnicee a to byl další začátek něčeho nového..musela jsem se v metru otočit a jet s ní domů..když jsem se blížila domů..jiný směr..vše odešlo..od té doby se bojím s dcerou aby se jí kvůli mě něco nestalo...zkusila jsem kynezioložku..na čas mi hrozně moc pomohla..teď tam jedu znovu..cítila jsem,že mě vše přešlo..měla jsem chuť jet s dcerou na výlet jako dříve..teď pracuji rok z domova..dcera je po 9 té a snad poslední operaci...vše by mělo být fajn a já se babrám s tímhle..strašně mě to omezuje ..pořád někoho potřebuji..třeba na nákup a pod..vzpomínám jak jsem jela sama s dcerou před 3 lety na Vyšehrad..a pod.....někdy zase vše zvládnu sama....
Tak jsem to tu vše asi nepřehledně napsala..:)..má někdo tuto zkušenost a je z toho venku?