enny, já si dokonce myslím, že to tak nějak být musí a že to tak i historie napovídá.
Že je to prostě vývoj...

Vnímá to tak hodně lidí kolem mě - slyšívám to - že říkají, že ten tlak odevšad je strašně veliký a že se to v jeden okamžik musí zhroutit - pokud to nějak nevyvážíme, že se možná kus pobourá a budeme to muset zkusit jinak.

Protože i mně třeba připadá, že hodně kostiček na té stavbě, co jako lidstvo stavíme, přidáváme na komín prosperity, zisků, honby za hmotnými statky a úspěchy ... a nevyvažujeme to na straně druhé. Že už se to vychýlilo poměrně hodně...

Oni lidi dřív žili jednodušeji, leccos se jim dělo, museli pracovat hodně těžce, neměli takovou péči o zdraví, ale - když si člověk vezme, že třeba před stopadesáti lety) to zas není tak dávno) do vesnice přijel jeden dva vlaky denně, mnoho se toho tam neudálo ...prostě si žili v poklidu takový ten běžný život, bez neustálých informací ze světa, spousty věcí se nebáli, protože o nich nevěděli...když chtěli dojet z Plzně do Prahy, jeli dva dny...všechno běželo tak nějak pomaleji.

Tady si stačí otevřít internet a víme naprosto vše, co se dnes událo..tolik informací (negativních) z okolí na té vesnici nevstřebali - neprožili - za celý život .
A naše podvědomí reaguje na všechny informace....určitě ho to hodně zatěžuje, přehlcuje.