Duše toužící po pozornosti přece tu pozornost může dostat, i když je tvář "ošklivá". Nebo zkoumáš jen pozornost jako žádoucího "sexuálního objektu"? Nebojím se toho, že nebude žádný chlap, co se na mě koukne se zalíbením, protože jsem zestárla. Plus mínus mám pořád stejné procento pozornosti jako "zamlada". Mužům i o dost mladším se líbím, i když nejsem žádná krasavice. Svou ošklivost jsem přijala už daleko dřív, to proběhlo v pubertě, kdy jsem se musela smířit s tím, že mám malý prsa, záda jako profesionální plavec, hrubé mohutné ruce jako dlouho pracující zemědělec, velké nohy, krepaté vlasy neurčité barvy, pleť samou nepěknost (akné budu mít asi i až mi bude padesát, nechápu to). Přijala jsem se až díky řadě chlapů, se kterými jsem něco měla nebo kterým jsem se opravdu líbila a líbím, a kteří mi to dávají najevo, i když se mnou nic jako se sexuálním objektem nemají a mít nebudou, ale ta pozornost je hmatatelná jak v úsměvu, tak v pohledu a v chování. A až žádný takový chlap nebude, tak to asi pozornost už nebudu potřebovat.