Prozitek bozi pritomnosti je vlastni vericim napric vsemi nabozenskymi spolecenstvimi, a tento stav jsou si schopni navodit i lide, kteri v boha verit prestali a tento zazitek mivali v dobe, kdy jeste v boha verili.

Dovolim citovat z jedne uvahy, kterou jsem nasla na internetu:

JAK mohou věřící VĚDĚT, že to co zažívají, je Bůh? Co když to je třeba ďábel? Co když to je jiný padlý anděl? Co když to byl normální, ne-padlý anděl? Co když se stali obětí pokusu UFO? Co když na nich testuje americká vláda novou supertajnou mentální zbraň? A co když – úplně prozaicky – jsou jejich pocity výhradně produktem jejich mozku? JAK mohou vědět, že to není tento poslední případ? A jak si můžou i jen myslet, že Bůh je nejpravděpodobnější vysvětlení jejich zážitků?