Přidat odpověď
Anni, myslím, že na tom něco bude...taky se u nás dlouho točilo všechno kolem syna, je jedináček, navíc má vývojovou dysfázii, takže odmalička jsme řešili spoustu různých problémů řečí počínaje a chováním konče...ale s věkem, jak dozrává, se to hodně lepší a je fakt, že poslední dobou, co už to vypadá, že jsme tu dysfázii úspěšně pokořili a už nemusíme tolik věcí řešit, tak jsme si taky zvykli netočit všechno kolem něj, taky už se tolik nepřizpůsobujeme, ale začali jsme mu klidně, ale rozhodně dávat najevo, že i my máme nějaké svoje názory a potřeby...a nevím, jestli je to tím, nebo je to shoda okolností, ale je to fakt lepší, je s ním mnohem lepší domluva, ubylo záchvatů vzteku a je to najednou skvělý kluk, který dokáže v lecčems ustoupit, aniž by to vyvolalo půlhodinový hysteráček, kterým stejně nic nedosáhnul...takže povahou to asi tak úplně nebude...
Předchozí