Ono je potřeba vědět, že čtyři strany Národní fronty nebojovaly ve volbách o účast ve vládě. Tu měly jistou. Vláda se vždycky měla skládat z těchto čtyř stran. Volil se jen poměr. Neexistovala žádná koalice, resp. byla předem daná, neexistovalo, že by se tři strany třeba spojily a komouše vyšachovaly.

Přidejme v duchu, že komouši ovládali vnitro, takže asi už jen díky tomu dokázali zvítězit, třebas s menším procentem, i v následujících volbách. Zas by měli premiéra a nejspíš i to vnitro, protože by si ho nenechali vzít (ani by nemohli, protože by se provalilo, jak ho už postalinštili).

Z tohohle pohledu nebyl únor 1948 nijak zásadní posun, akorát se výsledky z roku 1946 zafixovaly a jen se zjednodušily další volby, a Národní fronta vládla dál, akorát se v ní naplno ukázalo, že tři strany v ní jsou jen fasáda - ale ty byly i dva roky předtím.

Komoušům ovšem nešlo ani tak o nějaký volby a další strany, který byly stejně vnitřně nejednotný, ideově ve vleku komoušů a jejich představitelé až na výjimky předposraný. Komoušům šlo o to, aby měli možnost naplno rozpoutat třídní boj - a to taky udělali. Z tohohle pohledu díky Bohu aspoň za těch pár let odkladu, taky mohli začít s terorem v pětačtyřicátým. I tak to bylo pět let, než Stalin a Gottwald zdechli.