no a říkat o představení, že je hrozný, taky nepatří zrovna k bontónu, a je docela i legrace, když to chceš říct, ale ne na plnou hubu - před nedávnem jsme byli s manželem v divadle ze "společenské povinnosti" na hře, která nám oběma nesedla, a nejen že jsme neodešli v průběhu představení, ale dokonce ani o přestávce ve foyer při konverzaci s ostatními jsme nevykřikovali, jaká je to blbost, ale říkali jsme něco ve smyslu, jak jsme do tohohle autora bohužel ještě asi nedorostli (a všem to bylo jasný).

Být buran a každýmu všechno vpálit tzv. "upřímně" na první dobrou není žádnej problém a nevyžaduje to ani žádnou velkou mozkovou aktivitu, přesto si myslím, že to prostě není za všech okolností a v každý situaci vhodný.