ja myslim, ze nejhorsi pro tu zenskou je predstava....je mi +- 40, co bude dal?
Ted jsem byla tolik let s nekym, on delal to, ja tohle, o tohle jsem se vubec nemusela starat, vubec nevim jak tohle funguje atd...atd..pred ni je proste neco, z ceho ma strach. Je to pro ni velka neznama. Nejsem nejmladsi, mam deti, co bude, jak to cele zvladnu. A zvladnu to sama?...Je to takova velka nejistota.
Taky jsem pred timhle rozhodnutim stala a strasne me prekvapilo, ze kdyz jsem tehle osusovy? krok udelala, ze se mi najednou ulevilo, lip se mi dejchalo a citila jsem se jakoby volnejsi a stastnejsi.
Jasne ze nasledoval i pocit samoty. Uz jsem to tu psala 1000x...takovy ten smutek na dusi. Samota na jednu stranu strasne bolela /ac to bylo moje rozhodnuti/, ale na druhou stranu jsem byla spokojenejsi a doma jsem mela to nejcenejsi. Nasi dceru.
Jedna moje kamaradka byla sama a nikdy nezapomenu, kdyz jsme kamsi jely, a vsude jak na potvoru same stastne vypadajici pary a ona si povzdechla...podivej, kazdej hrnec ma svoji poklicku. Proc ji nenam taky?
No uz ji ma taky par let.
Je hodne zen, co si zivot bez chlapa neumi predstavit a tak jak jsou samy, musi hned doma nekoho mit a obcas mi prijde, ze za kazdou cenu.
Chce to cas na srovnani myslenek, na to uvedomit si, co vlastne chceme. Vsechno ma svuj cas. Nic nejde uspechat. Cas potrebuje nejen zenska, ale i deti. Na to nikdy nezapominej.
Ja treba razim heslo...radsi zustat sama, nez dovest diteti domu debila ci kazdy mesic jineho strejdu. Jak pisu...vsechno ma svuj cas. Nic ti neutece a jeste pekny kus zivota pred sebou