To je právě to, že zamilovanost vyprchala a v lásku se nepřerodila. On mi lže, nechodí domů, když se pohádáme, nechává mě samotnou s dětma. Jen čekám doma, jestli přijde a kdy. Dává mi najevo svoji nadřazenost - všechno ví a zná, všechno četl a viděl, kdežto já jsem hloupá. Myslím, že se mnou chtěl být akorát proto, že jsem pro něj byla krásná... Ale jako rovnocenného partnera pro život mě nikdy nebral. Ale to vidím až teď s odstupem. Na začátku jsme byli zamilovaní až moc. A proto slepí.
Teď zneužívá toho, že já jsem doma s dětmi, uvázaná a bezmocná. Nemůžu si dojít ani k doktorovi, abych ho nemusela žádat o pomoc (hlídání). Má dluhy, které zapírá.
Až postupem času, co jsem s ním žila, jsem začala zjišťovat, jaký je. Chyba byla nejdřív otěhotnět a pak se teprv k sobě stěhovat, ale stalo se a teď ponesu následky