Taky mi po tátovi zbyl vozík. Měla jsem ho poměrně dlouho (asi tři roky) v práci na půdě, mezitím ho asi čtvrt roku používala maminka mé kolegyně. Manžel ho chtěl vyhodit, což jsem nedovolila. A byla jsem ráda, protože po třech letech se ozvali z firmy, která tátovi vozík dodala, a na své náklady si ho odvezli.

Totéž měla švagrová s polohovací postelí, vozíkem a toaletním křeslem.

A nedávno někde psali, že někdo takhle vyhodil tyhle pomůcky a platil pokutu pojišťovně.