U nás to stejné, jak děda, tak babička (manželovi rodiče). Starší je milovaná, mladší trpěná. Sama to vnímá velmi silně už tak od pěti let. Je jí sedm. Oni to nedělají teda nijak okatě jako v tvém případě, snaží se dávat rovným dílem, ale prostě to dělají mimoděk. Dorovnává to starší, které je blbé, když na mladší zapomenou. Takže přinesou se dárky dva, ale starší mi pak řekne, že za tu mladší musela lobovat, že původně měla dostat jen ona (upřímně se přiznám, že jsem starší oznámila, že jestli bude nosit dárky jen ona, tak je budu zabavovat nebo se bude brát, že je to obou, babička je dárková, takže to byl pořád doma pláč). Co se týká projevu lásky, tam se to nedorovná. Mladší se jde sice za babi přitulit a ta to strpí, ale tu starší jde přitulit sama. Jen tak ji pohladí, přiobejme, letmo chytne. Pointa: starší dcera je celý manžel. Mladší dcera je po mně.