Janule, já jsem si to nastartovala přepracováním...vyčerpala jsem všechnu energii a tělo se asi bránilo.
Navíc do toho přišly nějaké problémy a zátěže v rodině, byl to spouštěč.
Jsem hrozně nerada nemocná a závislá na lécích a vždycky jsem se snažila si nějak pomoct. Když mi dr. řekla, že ať se smířím, že to mám do konce života, obrečela jsem to a pak se rozhodla, že ne
.
To bylo první...a zkusila jsem toho fakt víc
. Autoimunitní problém znamená, že tělo napadá samo sebe a ničí se...takže jsem si říkala - proč a co šlo, odstranila jsem, abych byla co nejvíc v pohodě.
A technicky jsem použila čínskou medicínu a homeopatii.
Chce to srovnat hlavně psychiku - zvlášť pokud se jedná o autoimunitní onemocnění - znám to i z praxe od ostatních lidí. Klasickou medicínou ses tím těžko hýbe (s autoimunitou), ale člověk si opravdu strašně moc může pomoct sám...většinou je za tím něco jakoby schované...a někdy to stačí odstranit, vyřešit.
Dr. mi řekla jen - no, někdy se to SAMO stává, že se to vyléčí
- samo to nebylo, ale prostě - šlo to