Psala jsem ze cestina je jednoducha na cteni a psani, tzn. kdyz vidis neco napsane, je lehke to relativne spravne precist - to zvladnou i cizinci velice rychle, samozrejme muzou mit problem s vyslovnosti, ale je snadne se naucit CO mam JAK cist (ze ze sebe treba r s hackem hur dostava nekdo kdo zil 40 let bez nej je jasne). A stejne tak psani podle toho co slysim mame fakt jednoduchy, jednodussi uz to maji snad jen jazyky ktere se psane podoby dockaly az ve 20.stoleti.
Vztahuju se na deti ktere cesky normalne mluvi, takze maji ten jazyk od zacatku naposlouchany a chybi jim predevsim ta psana forma, to je jiny pripad nez dospeli kteri s jazykem zacinaji.
Nicmene to, ze je cestina obzvlast tezky jazyk, je podle mne jen jeden z mytu ktere si hyckame, protoze je pekny pocit byt vyjimecny, a jeste navic tak narocny jazyk zvladat ;-). Pravda je ze napr. u anglictiny je hodne lehky na zacatku ten zaklad, domluvit se aspon nejak (holt po 1066 mluvil anglicky jen prosty lid, ten se s tim moc neparal), ale kdyz chces pouzivat spravne peknou anglictinu, taky to neni zadarmo. Nemcina ten jednoduchy nabeh nema, a videla jsem uz dost dospelych Nemcu, kteri pouzivaji nektere veci z gramatiky zjednodusene ci primo spatne (to je ovsem na diskusi, nakolik maji byt jazykova pravidla preskriptivni nebo deskriptivni, tzn. kdyz polovina mluvcich dela stejnou vec stejne spatne, je to chyba mluvcich nebo chyba Pravidel?), o pravopisu uz ani nemluvim, po tech anabazich s jeho vylepsovanim. Padu sice pouzivaji oba jazyky poskrovnu, ale to nic nemeni na tom ze i ony maji velmi slusnou vyrazovou zasobu, sve Capky a Jirasky... a ctenare Blesku. Takze s hodnocenim co je lehci a co je tezsi bych byla hoooooodne opatrna i v ramci Evropy, natoz kdyz by clovek chtel zahrnout i zbytek sveta, kde existuji jazyky tonove, jazyky s mnohem vetsim poctem osobnich zajmen, jazyky ktere celou vetu vyjadri jednim slovem, a jazyky s hlaskami proti nimz je "strc prst skrz krk" libozvucna pisen