Přidat odpověď
Také nechci psát konkrétní příběhy, ale poznala jsem to, ten člověk se choval jinak, něco mě varovalo, z jeho projevu, slov, prostě neladil, dítě se chovalo jinak, řešilo nedětská témata. Sbírali jsme důkazy, ale pouze tak, aby nevzniklo žádné podezření, nikdo nekomunikoval o svých podezřeních ani s dítětem, ani s dospělým, důkazy byly předány odborníkovi, dále řešil zákonný zástupce, více mi nepříslušelo. Bylo to velmi nepříjemné období, a z celého jsem více ochotná jen uvést, že vše se dělo v konzultaci s odborníkem, a s maximálním ohledem na dítě, které pak podstupovalo terapii. A také mi hrozil soud za "křivé nařčení", ze kterého následně tedy sešlo.
Předchozí