Marko, tady se často odsuzuje, aniž by se znalo. Vím přesně jak to myslíš a souhlasím, že by to mohlo zabrat. Taky jsem měla hádající se děti a dnes se zhádají jen vyjímečně a když, tak jsou ochotný se zamyslet zpětně nad tím, proč k tomu došlo, protože už i provokatér si uvědomuje, že to fakt není v pohodě, když je někdo kvůli němu vytočenej tak, že buď se složí, nebo sáhne po násilí. A na to pomáhá (tedy nám to pomáhá) v klidu si říct, co koho štve a jak se cítí v určitých situacích (včetně rodiče). I provokatéra něco štve, jinak by to nedělal, možná ho štve něco skrytě, něco, co nemusí viditelně souviset s vyhrocenýma situacema.

Když dosavadní přístup nefunguje, tak je potřeba ho změnit a v tom mi Nevýchova hodně pomohla, teda nejen mně, nám všem. Ale je samozřejmě jedno a každýho věc, jak ke změně dojde.
Každý nabízí svojí zkušenost. Snažit se regulovat takovýhle spory a jiný konflikty s dětmi mentorováním, nařizováním, seřváním, souzením, trestama - mně prostě nefungovalo. Hledala jsem a narazila jsem na Nevýchovu, která mi přinesla, co jsem potřebovala, vzala jsem si pro sebe potřebný věci a dál se jí nepotřebuju zabývat a brát jí doslova.