Přidat odpověď
Prazando,
není kam spěchat, ale jestli chceš, tak si s ním hraj "na mimozemšťana". To asi v téhle fázi ničemu neuškodí, ale počítej s tím, že ne každá učitelka akceptuje a individuálně pracuje s dítětem, které už čte.
"Mimozemšťan" prostě mluví po písmenkách. Takže to, co děláš. Jen je důležité mluvit dostatečně rychle, čím větší mezery mezi písmeny děláš, tím obtížnější je ta písmena spojit do slova. Začíná se krátkými slovy, písmena hodně rychle za sebou. Postupně se prodlužují slova. Pomáhají obrázky (dáš dva, jeden z nich vyhláskuješ). Až dítě zvládne rozpoznávat krátká slova, může začít zkoušet samo hláskovat, no a pak už se dají hláskováním vést celé rozhovory.
Tohle je věc, která se trénuje od prvních dní ve škole a někde i ve školce, ale pro mnoho dětí je to hodně obtížné, takže se musí pomalu, trpělivě a hlavně neznechutit tím, že se nedaří. U dětí, které se učí číst genetickou metodou je to základ, u dětí, co slabikují nebo se učí číst metodou sfumáto, je to důležité o něco později (hlavně u diktátů). U mě to v září zvládalo jediné dítě, dokonce to neuměla ani holčička, co už dávno čte, což mě překvapilo. Po několika měsících hraní si s písmenky (nejen hláskování, ale různé činnosti v rámci čtení) to nedělá problém snad nikomu.
A jak psali (nebo spíš psaly) ostatní, dokud k tomu mozek nedozraje, můžeš se snažit, jak chceš, a nepůjde to. Ty hry pomáhají aktivizovat něco, co už je nastartováno, samy o sobě nefungují.
Předchozí