Přidat odpověď
Ahoj, my máme věk 8, 6, 4, a 1. Velké auto, malý byt. Jezdíme v létě k moři autem do apartmánu s vlastním jídlem, v zimě na české menší hory také s jídlem, které uvaříme. Je to větší honička, ale dá se. Většinu vezeme mražené z domova, přílohy dovařujeme na místě. Je to značná úspora peněz. Dovolené jezdíme s manželem, jinak učení děti na kole, lyžích, bruslích a podobně je na mně. Obíhání škola, školka, kroužky vyladíš, to není problém, jen si to zorganizovat včetně družiny a spaní ve školce a vyzvedávat v navazující časy. Učení můžeš zvládat s miminem u prsa nebo v náručí, nebo taky někdy spí. Spoustu věcí můžeš dělat jednou rukou nebo s dítětem v šátku. Nejvíc záleží na tvé nátuře, já k dětem pořád pracuju na půl úvazku pro dvě firmy z domova, navíc máme s manželem dvě firmy, kde dělám, co je třeba, všechno vaření, žehlení, uklízení a podobně si musím dělat sama, jinak mě to prudí - ale už se zlepšuju a dokážu jeden den vynechat luxování:))) no a se 3 dětmi jsem se pořád cítila nevyužitá, teď konečně jedu jak to mělo být, jsem na ty 4 vyloženě nastavená. Když mi někdo říká, že jsem hrdinka a jak že to dělám, tak já si tak nepřipadám, připadám si v pohodě, někdy máme stres, většinou když mám hodně práce v práci, někdy se sejdou nemoci, to je asi nejhorší, ale je to supr smečka. Já třeba si nedokážu představit, že může někdo padat na držku s jedním dítětem, ale vím, že to tak je a ti lidé s tím nic nenadělají, záleží asi na jakési praktičnosti, nebo jak to nazvat, a to je jen na tobě zhodnotit, jestli taková jsi. Třeba moje kamarádka je úplně hotová ze třetího a manželovi to zazlívá, že si ho vydupal, dost jim to poničilo vztahy - a to i když manžel se angažuje dost. Jinak já čekala čtvrté ve 40 a všichni kromě manžela byli ostře proti, měla jsem to denně na talíři od našich, tchánovců, dokonce klienti měli kecy, že taháme čerta za ocas a podobně. Kdokoliv se to dozvěděl, měl potřebu mi vyložit, jaká je to debilita a co všechno se může stát a co když umřu při porodu a nebo dítě bude nemocné, protože jsem stará... Kecy a kecy. No ale nepřidá to.
Předchozí