Moje děti mají některá ovoce, která jedí, a jiná, kterých se netknou, přičemž forma nerozhoduje. Nepijí např. čerstvý pomerančový džus, ani když odfiltruju dužinu a podobné libůstky.
Nemá cenu se s tím párat. Naštěstí jsou obě mrňata úchylná na olizování citronu, takže nedostatkem vitaminu c netrpí. Velcí byli podobní, oba je to přešlo.
Myslím, že dělání cavyků s jídlem je škodlivější, než když jedí jen malé spektrum ovoce.
U nás doma se s jídlem vždycky úděsně vyšilovalo a kromě toho, že to nejsou hezké vzpomínky, jsem i přesvědčená, že nám tím matka založila na problémy s linií v dospělosti.
Já jsem časem přišla i na to, že takové to "nabízení" u dětí, které mají sklon dělat fóry s jídlem, není dobrá taktika. Mám takovou jednu dcerušku, "nabízení" a "prošení o ochutnání", které se vždycky koná u babičky, si ohromně užívá. Já jí nenabízím nic, dám jí jídlo, když chce, tak jí, když nechce, tak ne. Když má hlad, jí vždycky. Nová jídla krmím sobě a ona se někdy nezajímá a jindy přijde a loudí, tak jí dám. Ale důsledně se vyhýbám tomu, aby nám prokazovala laskavosti tím, že něco pozře. Tůdlajs.