Když se u nás zdlábne všechno naráz, jsem zklamaná. Vařím běžně na dva dny, vařit denně a vymýšlet to furt se mi nechce. Rohlíky- to je problém, nikdy u nás nezůstanou na strouhanku, ty se sní ve všech fázích- čerstvé, gumové, rozpečené a manžel s dcerou s oblibou chroustají tvrdé strouhankové.
Jídlo nevyhazujeme, máme slepice, ty sežerou všechno. Navíc máme spíš problém, že pro ně nic nezbyde.
Ale znám dost lidí, co by dva dny stejné jídlo nejedli, radši by si dali čerstvý rohlík.
Když má někdo zbytky, nevadí mi to, ale šíleně mi vadí vyhazování jídla do koše. Už ve škole jsem měla nutkání vyhrabat vyhozené svačiny spolužáků z koše a donést domů slepicím. Učili nás, že jídlo je Boží dar