Učitelka v první třídě pustila dětem video (skrytá kamera), měla to být srandička.
Když jsem pro syna přišla do školy, měl pláč na krajíčku a byl podrážděný. Večer se mi svěřil, že viděl strašný video, nemůže to dostat z hlavy a vůbec o tom dál nemůže mluvit. Na moje naléhání mi alespoň řekl, že šlo o "Devil Baby". Pak víc než půl hodiny plakal, je zaražený a vážný, pevně zavírá oči - chce zahnat představu toho PITOMÉHO videa.
Nesmíme se o tom zmínit, prý potřebuje zapomenout a děsí ho to.

Kdo má zkušenosti, zabývá se tím, jak s ním o tom mluvit a jak mu pomoci zážitek zpracovat?