Přidat odpověď
Syn se ve školce projevoval velmi nadějné.Až na silnou fixaci na paní učitelku a nesnášenlivost hluku ,jinak v podstatě bez problemu.Vzhledem k vrstevnikum byl pozadu a to zhruba o dva roky.To bylo důvodem odkladu a poté nástupu do školy speciální. První třída byla bez chyby, syn vyspel a až na matematiku ve škole vše zvládal. Bohužel ve druhé třídě přišla změna učitelky, byla přijata slečna bez pedagogického vzdělání, která pracovala na jiné škole jako pedagogický asistent,ale musela odejít (problémy s žáky i rodiči). Odrazilo se to na celé třídě, zhoršení prospěchu i chování žáků bylo viditelné. V pololetí byla učitelka odejita, čekalo se na novou a zatím ve třídě suplovala duchodkyne odvolána z domu.V této nepříjemné situaci nám byla z SPC nabídnuta skupinová integrace v běžné ZŠ.Podotykam,že s integraci souhlasilo nejen SPC,ale i ředitel školy a samozřejmě my.Syn nastoupil do druhe třídy. Bylo tam 5 dětí, učitelka a asistentka.Bohužel na této škole nefungovalo nic,natož nějaká integrace. Děti byly izolované od zbytku školy. Názor ředitele byl,že pobyt ve škole od 8 do 12h dostatečně supluje integraci."Buďte rádi, že můžou chodit na obědy a neučí se ve sklepě".,je jen jeden z mnoha jeho pamatnych výroků. Učitelka od začátku mela jen stížnosti,kterými nás (mě, manžela nebo maminku, podle toho,kdo syna dovedl)doháněl a k šílenství. Ve škole byla velmi špatná atmosféra, děti byly označovány jako"ti autisti" jména nikoho nezajímala a ostatní děti byly varovany,aby se jim vyhýbali. Uvažovali jsme i o změně školy, ale potřebovali jsme vice času, abychom našli vstricnou školu pro chlapce s PAS.Další školní rok v únoru byl syn na vyšetření u spec.pedagoga v SPC a dostal doporučení k integraci,které bylo předáno učitelce a následně vedeni školy, které potvrzení akceptovalo.O tři měsíce později, tedy v květnu, nám ředitel oznámil, ze máme synovi najít jinou školu, protože oni jej od září už vvzdelavat nebudou.My jsme se bránili, jelikož sehnat během 3 měsíců školu, když dva měsíce z toho jsou prázdniny, je skoro nereálné. Bylo nám řečeno, že pokud si postavíme hlavu,může syn sice zůstat, ale nebude vzděláván, nikdo se mu nebude věnovat. Doslova se vyjádřili, že bude v pozici nábytku ve třídě, ano tak se vyjádřili pedagogové o dítěti. Syn v září nastoupil do soukromé speciální školy, kde zustal až doteď (je v devitce).Diagnoza se blíží spíš AS,všichni odborníci jsou pro normální vzdělávání na SŠ s individuálním planem.Takže uvidíme.
Předchozí