Přidat odpověď
withep asi jo, asi máš pravdu,když se na to dívám z pohledu toho miminka, asi mám moc překážek, kvůli kterým není vhodné teď přivést na svět miminko, komu by se chtělo do toho všeho, co teď prožíváme . . .,chápu to.
Možná máte všechny pravdu a měla bych se na to přestat tak soustředit a najít si něco jiného.
Dřív jsem měla svoje záliby a poslední rok a půl neřeším nic jiného, než zdravotní stav mého prvorozeného a jediného dítěte, které jsem dokázala mít a to je věc, která mě asi ze všech nejvíc trápí, že selhává medicína a ani léčba přírodními pomocníky nepomáhá, syn má imunitu v háji a teď ho čeká trhání mandlí a z toho mám taky hrůzu, ale doufám, že mu to pomůže a bude zdravější.
Navíc bydlíme v podnájmu, kde to taky není růžové, majitelé jsou hrozní prudiči, co jim furt něco vadí, kdyby se člověk strhal, tak se jim nezavděčí, tak se těšíme, že letos zančeme konečně stavět a půjdeme odsud.
A krom zdravotního stavu syna,žiju problémy v práci, protože mi přikládají a já dojdu domů vždy vyřízená, slyším věčně stížnosti od kolegyně, že jsem každý měsíc se synem na očr, ta si stěžuje i vedení společnosti, kde pracuju a tak po mě šlapou i nadřízení . . ., joo, taky bych se nechtěla narodit do takového stresu.
Jen jsem tomu asi taky chtěla utéct, tím že otěhotním, že je to ta pravá chvíle, že potřebuju už na mateřskou, nebo se z toho v práci zblázním a že nemám čas ani na syna, že sem pořád v práci a on je chudák v družině a tam chytá bacily.
Tolikrát jsem si řekla, že už brečet nebudu, když se to z měsíc zas nepovede a dodávala si sil a ten první den menstruace jsem stejně obrečela a pak si zas říkala, že brečet nebudu a stejně jsem brečela. I dovolenou jsme si zaplatili a taky se to nepovedlo na ní. Asi se na to prostě fakt vykašli
Předchozí