opět odpovídám na více dotazů, případně na totéž, co tu zmínily 3 lidi. Já to psal myslím takhle, buď Bůh není, to nevíme, tak jako věci, které jsou viditelné. Křesťané to vědí skrz víru. A nebo Bůh je a pokud je, pak tu bude ten soud. Proč? Protože o tom píše Bible. Existují 2 možnosti, není žádný bůh, po smrti vše končí. Existuje Bůh, je to Bůh Bible a pak tu bude ten soud. Jinak ten soud je i v případě jiných náboženství, ty ale neřešíme. V našich končinách bývá diskuze zpravidla jestli je ten křesťanský Bůh, tedy Bůh takový, jak je v Bibli a nebo že Bůh není vůbec. Ateismus je šitý proti křesťanské víře, díky tomu, co je společné, se pak zčásti vztahuje na judaismus i islám.

Já tvrdím tohle, je tu nějaká objektivní skutečnost, buď tak, Je Bůh, nebo onak: není žádný bůh. Ta skutečnost nezávisí na tom, co si o tom já myslím. Po smrti pouze to bude tak, jak to skutečně je. Když nic není, tak člověk skončil a nic nebude - pokud má pravdu ateismus. Když je Bůh (křesťanský), tak tu budou věci, jak říká Bible. A s člověkem se bude dít podle toho. Určitě to není tak, že křesťané by po smrti šli do nebe, ateisti smrtí skončili a nic, hinduisté se zas převtělili do nového zrození, dokud neskončí v nirváně atd. Existuje je jen skutečnost a ta se bude týkat všech lidí.

Proč bude soud? Protože Bůh je spravedlivý. Jestli někomu přijde správné, že nějací vrazi ujdou soudu, že masoví vrazi jako Hitler, Stalin, Pol Pot, Idi Amin a ten seznam by mohl být hodně dlouhý, že se jim vůbec nic nestane, tak prostě tomu tak není. Svou vnitřní intuicí, tj. Božími zákony, které do člověka Bůh vložil, jaksi vnímám, že je spravedlivé, aby zlo bylo potrestáno. Myšlenku soudu znají i různá pohanská náboženství, i když ten soud tam má podobu jinou. Soud se netýká jen trestu, ale i odměny. Tak proč by neměl být? Co by to bylo za spravedlnost?

Život proti Božím řádům a v nevěře, to je odmítnutí Boha a toho, jak on chtěl věci mít. Pokud někdo odmítne být ve spojení s Bohem, tak musí nést důsledky toho. Bůh je zdroj dobra, laskavosti, milosrdenství atd. Kdo toto odmítne, tak se svým rozhodnutí o tyto věci připraví. Do nebe nebude Bůh lidi nutit. O to musí člověk stát a rozhodnout se vstoupit do vztahu k Bohu. Místo nezávislosti na Bohu žít v závislosti na Bohu a jeho dobrotě, v důvěře neboli víře v něj.

Na zemi se člověk svým odmítnutím Boha a Ježíše nedostane mimo Boží dobrotu zcela, ale jen zčásti. I člověka, který Boha odmítá, tak Bůh miluje, zčásti ten člověk prožívá i Boží ochranu, i když ne tak jak lidé, kteří vstoupili do vztahu s Bohem. Příležitostí uvěřit v Boha a Ježíše mívá člověk více. Odmítne třeba desetkrát, ale po jedenácté v Boha uvěří. Tj. do doby přijetí Ježíše do svého srdce dotyčný žil špatně bez Boha, ale pak Boha a Ježíše poznal a žije se společenství s ním. A pokud Boha neopustí, tak s Bohem bude trávit i věčnost.

Po smrti už volba není, jak člověk zemře, tak bude trávit celou věčnost. Buď s Bohem, to je Boží království, ráj. A nebo bez Boha a to místo je v Novém Zákoně označováno jako Hádes, tedy řecký výraz pro posvětí či peklo. Přesněji, do doby posledního soudu budou lidi v Hádu, pak půjdou ti nevěřící do Gehenny. Podstatou pekla není to, že v tom místě bude Bůh člověk trápit. Ne, on v tom pekle není a nebude, nemá o to místo vůbec žádný zájem. Peklo je místo, které je dokonale bez Boha. Lidi budou pouze mít, co si sami zvolili. Žádný treste, který by na ně vložil Bůh. I ten soud, co vezmou největší lumpové jako Hitler, Stalin, Lenin, Pol Pot a další vrahové, ten bude spočívat v tom, že ti lidé budou zcela bez Boha, budou se trápit na zlem, které spáchali, budou ve společnosti stejných lumpů, jak jsou sami.

Dost lidí si Boha a Boží soud představují jak pohanské bohy, vlastně byla tu i církevní tradice, kdy se to podobně učilo. Ale ten Boží soud daleko víc spočívá v tom, že člověk bude v tom, co si sám vybral. Máme tu předobraz na zemi, různé totalitní systémy, kdy někde v Africe pro pobavení nějací "bojovníci" nevinným lidem vč. dětí usekávají ruce či nohy, nebo narkobaroni, co jedou autem v mexické vesnici a když se chtějí pobavit, tak samopalem pošlou dávku do lidí. Nebo se na takové někdo křivě podívá a on ho hned zavraždí. Vraždění bylo i v totalitách jako v Rusku či za Hitlera. Tohle nedělal Bůh, to dělali lidi. Lidi, kteří sloužili silám zla. A peklo bude místo, kde nebude vůbec žádná naděje. A to zlo bude daleko horší, prostě bude to tak zlé, že to horší nebude moci být. I v koncentráku byla naděje, i Mengeleho oběti některé přežily atd. V pekle žádná naděje nebude. Fakt je, že jak jsou na sebe zlí, to nezakoušeli lidi jen v totalitách či od narkomafií. Lidi jsou na sebe zlí třeba v domovech pro seniory, děti ve škole, manželé, kolegové v práci, šikana na internetu. Mnohdy to je takové, že trápený člověk radši volí sebevraždu. I ve slušných státech lidi zčásti zakouší peklo na zemi. A peklo po smrti, to bude pouze v plnosti takovéto trápení. Nebude to, že Bůh bude ty lidi trápit, ale ty lidi budou mimo dosah Boží dobroty. Zkrátka místo absolutního a koncentrovaného zla, jak to už nemůže být horší.