Tohle je ovsem "krestansky slovnik".
Co se mne a mne podobnych tyce, nehresim. V me slovni zasobe se slovo HRICH nevyskytuje (=ja vim, ze jsi ho nepoucila, vychazim z beznych krestanskych norem). Nemuzu se provinovat proti stanovenym "hrichum", protoze "provineni" proti tem stanovenym pravidlum nemuzu tim padem pachat. Ac to nepovazuju za nejake hreseni, nekradu, nesmilnim s bliznimi, nezabijim na potkani a pod, protoze mi v tom brani moje vlastni svedomi. Ne proto, ze bych potom musela nekoho zadat o odpusteni, abych sama k tomu dosla. A kdybych uplne cirou nahodou, coz je velice nepravdepodobne, se necim podobnym provinila, nikdy bych to neodpustila sama sobe - me svedomi by mi to neustale pripominalo. Zde nepotrebuju zadne vysvetleni, ze kdyz bych dosla boziho odpusteni, tak... Sama sobe neodpustim, kdyz vidim, ze jsem nekomu nejakym zpusobem ublizila, a je uplne mimo, jestli dotycny nebo buh by odpustil. Tak se jednoduse snazim, abych si nemusela nic odpoustet - nedelam veci, o kterych vim, ze jini nemaji radi. A vim to proto, protoze to nemam rada sama, protivi se mi to.