Vokounku, možná se ti to moje psaní zdá smutné čtení, dokud žiješ spokojeně a smrt ti ještě nešlape na paty. Ale toto smutné čtení se může proměnit v radostné ihned ve chvíli, kdy ti u dveří zazvoní policejní psycholog a oznámí ti, že ti právě na silnici zahynul tvůj velmi, velmi mladý syn. Můžu tě ubezpečit, že tato naděje a víra v to, že smrt není zcela konečná stanice životě je něco, co ti v těchto chvílích pomáhá přežít a dává úžasnu sílu a smysl k dalšímu životu.
Jistěže život nese s sebou i jiné radosti, než jen těšit se, že po smrti ještě něco bude, ale o tom otázka zakladatelky nebyla, proto jsem neměla potřebu to zdůrazňovat.