Tak Ježíš byl "jen člověk". Bůh se stal "jen člověkem". Kdybys vypustila jeho božskou podstatu, zrušila bys křesťanství, zůstal by ti prorok (tak ho mají židé a muslimové). Pokusím se nastínit smysl toho:
Všemohoucí Bůh stvořil člověka. Ale ne jako svou loutku, ale jako svobodnou bytost s vlastní vůlí. Člověk se rozhodl postavit proti Bohu, pustil do svého života zlo a s ním spojenou smrt. Bůh ale lidi miloval, proto se rozhodl je od zla a smrti zachránit. Mohl udělat jakési "čáry máry", ale tím by popřel svobodnou vůli člověka. Tím, že se narodil jako člověk, tj. "vzal na sebe lidskou přirozenost" se snížil k člověku nejvíc, jak to bylo možné. Ježíš prožíval jako člověk všechny naše strachy, bolesti, nejistoty, pády, kromě pádu do hříchu. A při tom dával lidem "návod" a příklad svým životem, jak se zlu postavit. Ukřižování jako trest přijal jako člověk- nechtěl zemřít, měl strach až se potil krví, ale protože chtěl lidi zbavit věčné smrti, která byla spojená s jejich dobrovolným spojením se zlem, vzal všechny jejich hříchy na sebe a přijal trest za ně, tím, že se nechal ukřižovat. V tom je obsažena obrovská láska Boha k člověku. Jeho vzkříšení z mrtvých je definitivní vítězství nad smrtí. Tj. kdo z lidí chce, může přijmout od Boha tento dar. Opět v celé své svobodě, je na každém nakolik si chce či nechce do svého života Boha pustit. Tolik můj pokus o ne příliš teologicky zatížené vysvětlení podstaty a smyslu JC. Snad je z toho zjevné, proč by mi jako křesťance vadilo udělat z JC "jen hodného člověka" a vynechat jeho božskou podstatu. Přeju vám všem Vánoce naplněné láskou .