Kolem půlnoci 23. umíchám těsto, nechám někde, kde je trochu chladněji (dnes už sklep, v paneláku to byla ložnice, spíme s otevřeným oknem). Ráno v šest je stejně potřeba jít se psem, takže tenhle den jdu já - resp. než se pes vzbudí, uplantám rychle vánočku, posypu mandlema, zapnu troubu. Za dvacet minut jsem zpátky, vánočku překrytou alobalem šupnu do trouby a jdu si lehnout. V půl osmé mě vytáhne z postele vůně, oddělám alobal a za cca dvacet minut je hotovo. Uvařím si kávu a čekám, až ostatní vytáhne vůně vánočky a purpury z postele. Dělám vánočku z 80.ti dkg mouky, je opravdu veliká. Některé roky v poslední době se mi kapku nelogicky rozjede, přitom zcela identicky dělám kolem Mikuláše tzv. probeštyk (říkávala moje prababi), ten je OK vždy. "Majstrštyk" na štědrý den mě asi občas chce připomenout, že nic není samozřejmé, ale doby, kdy jsem z toho byla nešťastná, jsou dávno pryč.