Tak to chápu, že to bude jeden z důležitejch zdrojů tvý jistoty ohledně toho, že kdo nedělá nic špatnýho, nemá se čeho bát.

Věřím, že spousta lidí se nemá čeho bát. Anebo že žijou beze strachu. I že BV spoustě lidí pomoh, nakonec i u nás sociálka spoustě lidí pomohla, a přesto jsou některý lidi přesvědečený, že jim ublížila, protože zavděčit všem se nedá.

Ale na druhý straně je i hodně svědectví o tom, že se některý báli nebo bojej. A nejde je jen tak pominout, navzdory tomu, že to je pohled z jedný strany. Protože těch svědectví je, jak se zdá, hodně na to, aby to byly jen přehmaty, a protože ty nejzávažnější - kde došlo k odebrání dětí - se moc často shodujou v určitých rysech, a přitom si nelze dost dobře představit, že by se navzájem domluvili, co psát. Tudíž příčina těch shod bude spíš ležet v BV.

Tou základní otázkou zůstává ona okřídlená: "Kdo uhlídá hlídače?" A emoce stranou - tahle otázka nemá přímou souvislost ani s ideovýma východiskama příslušný legislativy a činnosti BV, se osobníma postojema a záměrama pracovníků BV, ani s konkrétníma pozitivníma výsledkama činnosti BV, ba dokonce ani s individuálníma selháníma uvnitř BV a potrestání, propuštění apod. dotyčnejch pracovníků. Má souvislost s nastavením pravidel činnosti, pravomocí a odpovědnosti.