já bych ti vřele doporučila návštěvu dětského psychologa. Sama jsem s dcerkou docházela k jedné skvělé paní psycholožce. Dcera byla poměrně dost nervózní dítě, těžko navazovala kontakty, v kolektivu stála vždycky jakoby bokem... paní psycholožka si párkrát s dcerou promluvila a pak přišel skoro zázrak - vysvětlila MNĚ, že je to všechno v pořádku a že problém mám JÁ a já se musím vyrovnat s tím, že každé dítě je jiné a tak to taky přijmout. Hrozně se mi ulevilo a kupodivu, dceři asi taky... Zní to možná blbě, ale ono je dobré slyšet zvenčí, že nejsi špatný rodič, pokud se tvé dítě chová jinak, než by sis přála nebo to čekala.