- pokusila bych se vyjasnit, co se vlastně stalo (možná už to víš, ale z toho, co píšeš, není úplně jasné třeba to, kdo řekl, že když nechodíte uklízet kostel, tak má syn smůlu

- použila bych to jako exemplární případ, proč není dobré církvi a jejím členům slepě věřit - jsou to jenom lidi se všemi lidskými slabostmi, které můžou být i docela hnusné a jít přímo proti podstatě té víry. A že by se neměli stavět mezi syna a Boha, dělat si ze společenství nějaký soukromý pašalík na dokazování vlastní důležitosti je IMHO hřích a vůbec to není křesťanské chování. A lhát taky ne (co ty hodiny náboženství, jak může říct, že tam nechodil), a případně se mstít na dítěti už vůbec, za to je čerti v pekle budou pěkně obracet sem a tam.

Zkrátka že má i jako věřící používat k myšlení vlastní hlavu, a že jestli Bůh je, tak si k sobě najdou cestu i bez takových malicherných oveček.

A asi bych měla problém mezi tyhle lidi ho nadále pouštět - ve víře bych ho podporovala, pokud by to bylo jeho přání, ale v jiném společenství.