Zde evidentně ti, co rozhodují o účasti na přijímání, nepochopili smysl víry a snaží se z toho udělat úřad. Připustit někoho k prvnímu přijímání za odměnu a nebo nepřipustit za trest je podle mě hřích.

V takovém společenství bych nechtěla být, myslím, žes udělala maximum a dále bych je nepřemlouvala.

Synovi bych se snažila vysvětlit, že i věřící lidé se mohou chovat špatně. A že to, že se nyní nezúčastní přijímání, nijak neovlivní jeho vztah k Bohu ani mu to neznemožní jít k přijímání později.