Ježiš, tak toho mám hafo a spíš se pravidelně sžírám, že to mám blbě vytříděné a podle špatných kritérií a pořád hledám řád, podle kterého bych vše pěkně hned našla.
Jinak souhlas s tím, že balast při naší práci je abnormálně nabobtnalý. Zlatá devadesátá léta, kdy mí učitelé mohli JEN učit a dokonce měli dooost volnou ruku v tom, jak budou učit.

Brzy se vracím po RD do školství, balastu se asi budu muset nějak podřídit, neb už neživim jen sama sebe a nejsem tak odvážná. Každopádně, pokud to přesáhne únosnou míru a shledám, že na živnosťák mi nakonec bude lépe, tak jdu od válu.

K té kontrole - ony výsledky naší profese jsou dost těžko hodnotilené, protože stopa, jakou zanecháme na dětech, se projeví často až po ukončení studia. Číslo hodiny na tabuli asi stopu moc nezanechá.