u učitelů nejde o body. vzdělávat se musí, to je jasný, dělat svou práci taky, ale v příkaldu toho portfolia je samozřejmě životopis, ale pak je tam tam text, který je asi na A4 možná víc a začíná takto (zkopírováno)

Následující ukázka je autentickým příkladem osobní vzdělávací platformy. Je součástí profesního
portfolia jednoho ze spoluautorů tohoto evaluačního nástroje.
Po pětadvaceti letech výuky zjišťuji, že pedagogika se stala mým úhlem pohledu na svět. Nevnímám ji
jen jako vědu o přenosu znalostí a dovedností, cestu k zajištění mezigenerační výměny zkušeností, ale
jako „způsob, jak řešit obecné věci lidské“. Zjišťuji, že věci posuzuji kantorskýma očima. Nevím, jestli
je to dobře, ale uvědomuji si, že je to tak. Navíc se mi potvrzuje, že práce s dětmi, jejich vzdělávání, je
nejen vědou nebo zaměstnáním, ale také (a někdy především) uměním.
S postupujícími lety pohlížím na pedagogiku také stále více jako na úkol. Citát: „Jaký větší a lepší dárek
můžeme přinést obci než učit a vzdělávat naši mládež,“ který mi kdysi připadal patetický, začínám brát
velmi vážně. Víra, politika i vývoj technologií, od kterého lidstvo očekávalo také vytvoření prostoru pro
zlepšení lidských kvalit, vytvoření lépe fungující lidské společnosti, selhávají. Všechny tyto tři velké vize
přinášejí jen další utrpení. Skutečnost, že žijeme ve šťastnější části světa, na tom nic nemění. K dosa-
žení skutečného pokroku je a bude nutné....

k čemu to je???