Vzpomínám si, že Deník americké manželky jsem četla ještě za minulého režímu. A ano, bylo to pro mě něco neuchopitelného a nepochopitelného. Pořád jsem si říkala, hernajs, proč je ta ženská furt tak nešťastná, když nemusí chodit do práce, potom shánět maso, toaleťák, bony, aby si mohla koupit něco pěkného na sebe... Pak už jsem s žádnou knížkou takový kulturní šok nezažila. Asi si ji zase přečtu, jsem zvědavá, jak na mě bude působit dnes.