Mám dotaz na čtenářky tzv. ženské literatury (nemyslím tím vyloženě červenou knihovnu). Dělám občas lektorské posudky na knihy a z mého pohledu je u většiny titulů velmi zřetelný rozdíl mezi těmi, co pochází z USA a těmi, co jsou psané evropskými autorkami. Sama nejsem zrovna cílová skupina, takže knihy hodnotím z hlediska jazyka, zápletky, propracování/věrohodnosti příběhu... ale ráda bych měla nějakou zpětnou vazbu přímo od koncových uživatelů.
O co konkrétně jde - v knihách amerických autorek je častěji přemíra patosu, resp. způsob chování/myšlení postav působí víc teatrálně (ačkoli je dost dobře možné, že Američani tak skutečně žijí), reálie různých oslav - svatby, večírky, život vysokoškoláků, prožívání sportovních utkání, náboženské obřady - jsou pro běžného Evropana "exotika", do které se těžko může sám nějak vžít. Vadí vám to při čtení knihy? Jak moc je pro vás důležitá schopnost vcítění se do postavy?
Za sebe musím říct, že dávám přednost knihám evropských autorek, lépe se čtou, s postavou se mnohem snáz ztotožním, porozumím jí.
V posudcích to často zmiňuji, ráda bych ale věděla, jak toto působí na konkrétní čtenáře/čtenářky.
Díky moc za názory.