Přejde to vyčerpání z nočního kojení, nevyspání, aspoň já jsem to tak vždycky u kojených dětí měla, ale předchází tomu období, kdy mám vždycky pocit, že to už nedám. Jako když se rodí . Nejdřív to dojde do bodu totálního očistce a pak najednou zjistíš, že ti nevadí spát čtyři hodiny denně a to přerušovaně. Cena za to (u mě) je, že jedu v cukrech se všemi konsekvencemi. No, jenže mi za to ten mrňavý oidipus stojí, mám z něj víc radosti než z tajle a zdravého životního stylu. Jednoho dne ho to přestane bavit a už mi tu žádný buclatý čumáček odfukovat nebude, leda fousatý čumák chrápat .