šuplíku,
přesně jsi to vystihla, ten pocit že rodiče (a co teprve babička, která zažila zatýkání studentů gestapem...) jsou ustrašenci, skoro zbabělci, kteří nechápou o co teď běží, jak já jim teď rozumím a to mám děti ještě malé...

Brácha měl v té době kamarády na vojně, jejich vyprávění se liší podle toho, kde byli a jaké měli velitele, zda blby či rozumné lidi, v Košicích prý čekali několik dní ve stavu plné pohotovosti (záklaďáci krátce po přijímači!!!) že prý "na Prahu pojedou až společně s Rusy", informace prý kluci neměli vůbec žádné, strach mezi nimi byl obrovský.