Jo zeď padla, viděla jsem tu odstavené trabanty a viděla jsem jak vyděšený Východoněmecký otec přemlouvá svobji dceru aby s vnukem neodcházela, že jde do nejistoty. Nejistá jsem byla hlavně tím jak to bude, že to padne jsem předpokládala, mladické nadšení npřipouštělo jinou možnost. Rodiče se báli o nás. Bratra zatkli 28.10., 17.11. nebyl v Praze na jejich koleji nešla voda tak byl doma. Pamatuji jak matky kolegyně se rozčilovala, že chudáky milicionáře nechali hodiny bez jídla a pití čekat v busech na kraji Prahy. Měla jsem kamarády v Holešovické střední vojenské škole a vím, že je posadili do autobusů a vyjeli na Prahu. To, e jim nakonec zbraně nerozdali a neposlali zasáhnout bylo štětí a možná odvha několika velitelů? Jinak je to tak, že se soudruzi neštíti poslat střílet do vlastních lidí děti.