Bohužel, řeším problém podobný problém. Když už slyším "integrace" ze strany vedení školy, začínám být na něj dost alergická.
Dcerka má ve třídě dost nestandardního spolužáka. Výuky ve třídě je velmi náročná, kluk neustále vyrušuje, učení nezvládá, resp. zvládá s velkými obtíženi. Sedí sám odděleně v první lavici, hned vedle katedry, aby ho učitelka měla po ruce.
Mnohem větší problém je chování, děti často fyzicky napadá. Bohužel potom, co je ho loňská oběť přešla na jinou školu, si vyhlédl mou dceru. Dcera si ho nevšímá, ale pokud se k ní přibližuje a obtěžuje ji, ohradí se - běž pryč, nech mě být, odejdi, nepleť se do mých věcí. Přesto je tohle její ohrazení považováno za nežádoucí, neboť by byl dotyčný považován za odstrkovaného. A on naopak neustále vyhledává její pozornost a obtěžuje ji. Při minulém konfliktu, kdy mu řekla, aby se nepletl do toho, jak si hraje s kamarádkami (velmi chápu, že si s ním nechce hrát, on vyvolává během hry konflikty), udeřil ji pěstí do břicha. Bohužel se pak "na koberečku" řešilo, že mu na tento útok ona řekla, že je blbec a že to je špatně, protože se takové věci spolužákovi neříkají.
Učitelka se snaží chlapce řešit, možná obdivuju její zarputilost, ale nemyslím si, že to je na místě. Celá třída stojí, co se týče vzdělávání, chodívají k nim sice odborníci na řešení podobných konfliktů, ale bohužel pozitivních výsledků tam moc není a je to na úkor výuky, takže nám roste množství domácích úkolů.
Navíc rodiče agresora teprve pod nátlakem byli ochotni nechat kluka vyšetřit, žijí v představě, že jejich syn je pouhou obětí. Dle výsledků si prý kluk své chování ani neuvědomuje, čímž se teď všichni ohánějí a omlouvají ho, protože prý za to nemůže. Matka je jednoduchá, ne moc chápavá, ze syna dělá svatouška a neviňátko, otec je naopak agresivní alkoholik, který všem okolo sebe jen vyhrožuje.