Nám taky se ségrou chutnala, rodiče nám povolili limonády jen snad na narozeniny a štědrý den a to byla buď Broňa nebo Vinea nebo Márka a nebo potom byl Top Topic.
Občas, když jsme se obzvláště vyznamenaly, dostaly jsme Pompelu. Olympus, nápoj z řeckých koncentrá(k)tů, byl nedosažitelný sen, na to jsme jen občas ukecaly babičku, která špatně viděla a nezjistila, kolik to stojí.
Doma jsme měli sirup ve skleněné litrovce, říkalo se mu šťáva, a myslím, že stával korunu padesát. Ředil se na světlounce růžovo vodou a kontrolovalo se, jestli to nepijeme "moc silné", ve sváteční den ředění minerálkou. Jako limonáda :-D.
Při všem tom nápojovém odměňovacím systému se divím, že se z nás nestaly alkoholičky :-D.