Dost tě chápu. U mne je složitější v tom, že prostě jsem nějaký odmítač léků. Nemá to žádný racionální důvod, asi by bylo fajn vzít si prášek, když mne bolí záda, nebo zuby, nebo mají-li AD vedlejší účinek, nemám k nim odpor, spíš obavu...

takže jsem odmítala nejen AD (která poslušně zobu už podruhé ve svém životě), ale bojím se vyprošťováků nebo léků typu Neurol a taky se bojím alkoholu.
Mně stačí závislost na cigaretách a na knížkách... a občas čokoládová. Ta jednou za mnoho let.

Možná to souvisí s tím, že jsem se kdysi slušně "sjela" lékem na bolest - oblíbeným, prodávají dosud, už ani nevím, jak se jmenoval, bylo mi to doporučeno na bolest zubu.

Takže i s vedlejšími účinky AD jsem se rvala prostě jako s vedlejšími účinky, ale jednou jsem si dala ráno kávu a cigaretu.. a normálně jsem padla na všechny 4 a nemohla se nadechnout, na můj vkus to trvalo docela dlouho.

Cigaretu jsem si dala i další ráno, ale kafe od té doby nepiju :-D

Nástup účinků tenkrát trval 5 týdnů, beru Seropram kapky. Za mne to bylo šílené - ale když pak léky zabraly, tak ten pocit úlevy a pohody byl nesrovnatelný.

Bála jsem se vysadit, pokyny dodržela... a pak znovu do stejné řeky, ale sedí mi a zabraly po týdnech 3. Aktuální dávka kapek je 10, mohu až 25, není nutno, tohle mi vyhovuje. Když to bylo poprvé vyšplhalo se to na 25, pak ustálení, snížení na 4 kapky denně, to mi říkal doktor, že to je spíš placebo. Uvidíme časem.

Takže ano, je možné, že mají vedlejší účinky, je možné, že i příšerné, ale vidina, že snad jedou zaberou mi pomohla to přežít. A taky vidina, že se jich jednou možná úplně zbavím, ale už to neuspěchám a jsem smířená i s tím, že je budu brát, dokud budou fungovat. Si ten serotonin do mozku asi jinak neimplantuji.