Jdu sem, i když nejde o žáka tělesně postiženého, problém je jinde, ale třeba někdo má zkušenosti a poradí, jak a kde tlačit.
Chlapec s lehkou mentální retardací, velmi živý, hlučný, špatně mluví. Dvakrát měl odklad, navíc mu rodiče "pomohli" tím, že je část roku v malé vesnické škole a část roku ve velké sídlištní (podle bydliště spádová), prostě pendluje. Psychologem bylo toto výrazně nedoporučeno, nebylo ani doporučeno vzdělávání v základní škole, ale rodiče na tom trvají. Kluk nezvládá vůbec nic, ke svému limitu došel v 1. ročníku a i tam měl na konci roku na vysvědčení čtyřky (a jen kvůli tomu, že v pololetí 1. třídy jsem mu musela dát dvojku a ze 2 na 5 během jednoho pololetí to nejde). Během první třídy už sexuálně obtěžoval spolužačky, vydupala jsem si, že konečně po několika letech, kdy to měli doporučeno, rodiče přistoupí aspoň na farmaka, aby se utlumil. To v 1. třídě trochu pomohlo, aspoň ostatních 24 dětí ve třídě mělo šanci se něco naučit.
A dnes... vrátil se zase k nám do druhé třídy. Už po třech hodinách jsme ho měli všichni až nad hlavu. Nenechá se usadit, nenechá se umlčet, z hodiny ostatní nemají absolutně nic. Léky ho tlumí jen cca do velké přestávky a pak je sám sebou, neutišitelný, nezastavitelný, nechápe, nerozumí, jen se pořád ptá a ptá na věci nesouvisející s probíraným učivem, odpovědi okamžitě zapomíná a ptá se znovu a znovu. Chodí po třídě, volá na děti, dělá různé zvířecí zvuky - prostě znemožňuje výuku.
Psycholog, psychiatr, učitelka ve vesnické škole, já, vedení obou škol, všichni se opakovaně snažíme přesvědčit rodiče, že ZŠ není škola pro něj. Potřebuje mnohem menší kolektiv, asistenta, upravený rozsah učiva, rozvolnění, častou pracovní činnost. Ne, nechtějí slyšet, prý ho "mezi ty debily" nedají. Trápí jeho, znemožňují normální podmínky pro učení dalším 50 dětem.
Existuje nějaká páka, jak donutit rodiče, aby dali dítě na takovou školu, která odpovídá jeho mentálním schopnostem? Zatím jsem se všude dověděla akorát to, že mi přejí pevné nervy, ale to nikomu nepomůže :-(