Přidat odpověď
"Někde jsem četla, že v poválečné době, když se jezdívalo ráno do Prahy z okolí za prací vlakem, tak každá žena měla ve vagónu v ruce nějaké šití, pletení, prostě ruční práci, aby se cestou neflákala a nezahálela, neztrácela čas, který mohla věnovat práci."
Tímhle vlakem jezdím do Prahy taky a sedím tam s notebookem a pracuju, abych neztrácela čas. Nemám sebou šití, vydělávám na to, abychom si mohli koupit, co ušije někdo jiný, ale v důsledku je to totéž. Času je málo a člověk se holt snaží, aby ho vytěžil co nejefektivněji. V našem vlaku s tím počítačem sedí snad většina lidí bez ohledu na pohlaví.
------------------------
Jinak k tématu - v rodině jsme nikdy žádné gendrově nevyvážené názory neměli. Dítě, které se zahledělo do blba babička okamžitě vyslechla, co že to dělá a při odpovědi "Jen na něčím přemýšlím" ho poslala si hrát, protože "na přemýšlení jsi ještě moc malej". Nicméně se to dělo holkám i klukům, takže to bylo spíš nepřátelství k myšlení obecně, než názor, že ženská má pořád něco dělat.
Předchozí