Zkušeností mám bohužel víc, než bych chtěla.

Můj otec, ročník 34, mi od pěti let vyhazoval knížky z okna, protože, cituji "kniha je záhuba domácnosti". Když chodil s mámou, vyžadoval po ní slib, že nebude číst. Máma studovala češtinu na VŠ a myslela si, že je to nějakej vtip, ehm. Nebyl.

Ještě několik let po odchodu od rodičů jsem sebou trhla pokaždé, když někdo otevřel dveře a já zrovna nic nedělala (rozuměj nějakou "práci"). Jsem ročník 71.