Přidat odpověď
Moji rodice se taky staveli odmitave k podobnym problemum, ja, tedy jen sama u sebe, jsem to taky pojala jako hrdinsky projekt vydrzet a zvladnout. Skoncilo to zivot ohrozujicim stavem a pobytem na JIP.
Takze uz nehraju. Rodicum jsem to vyklopila, na to jsou mi prilis blizci, abych neco tajila. Myslim, ze se s tim vyporadali, ostatne, natolik me znaji, aby vedeli, ze to neni ani lenost, ani slabost.
Dokazala jsem se poprat s ledascim, mozna prave proto, ze toho uz bylo tak akorat dost a dal to neslo.
Předchozí