Monty,
Ten příklad s dcerou je otočený úplně opačně, tím, kdo tu tvrdil, že má mimořádně krásné dítě, jsi ty a ne já.
Přičemž mně Staník připadá jako úplně normální dítě, a kdybych ho viděla mezi hordou jinejch dětí, tak bych si určitě neřekla "támhleten chlapeček je jak Adonis mezi všema těma nevýraznejma ostatníma.
Že by to opravdu nebylo tak lehký, unést upřímnost, když se to týká něčeho, na čem nám osobně záleží?