Lízo, mezi mými přáteli, kamarády a známými je poměr počtu sedmdesátníků jezdících Jizerskou padesátku nebo vypracovávajících soudní znalecké posudky a sedmdesátníků, kteří se zotavují po infarktech, mozkových příhodách a/či jsou na plenách asi tak 20:0(Jo, jeden 80 má umělý vývod, ale to po úrazu co měl v 50 a stále zvládá sám, a druhý zemřel už někdy v 60 na srdce, se kterým ale marodil od dětství...)

Souhlasím s tebou, že stáří je prostě stáří - zdraví jde do kytek, životní styl je jiný atd... ALE, pokud si člověk najde partnera v pozdějším věku ze SVÉHO okolí, znamená to, že je to jeho určitá společenská vrstva nebo skupina či jak to říci (zkoušky ze sociologie jsou mi již veeelmi vzdáleny a nepoužívané pojmy jsou v mé paměti uloženy nevydolovatelně hluboko ;o) ), a může v ní očekávat určitý styl života i stárnutí.

Tedy pokud bych si já našla ve 30 partnera v tomhle svém výše popsaném okruhu (20:0), měla bych teď v 50 aktivního víceméně zdravého 70, se kterým není problém trávit čas, spolubýt. Ty lidi kolem mě (v partách i v práci) opravdu žijí aktivně a "zdravě", skutečně vypracovávají ty posudky a jezdí J50 a na kole bez infarktu (protože od mládí a s rozumem). Jasně že je taky může skolit náhlá choroba či nástup stáří, ale zatím drží...

Samozřejmě pokud bych si ve 30 nabrnkla 50 úplně mimo svůj okruh, naprosto netuším, co je pro něj "normální", jaký styl života vede, jak pečuje o zdraví, a jak bude vypadat v 70. Patrně bude už dost starý.