Eeko, právě.
My jsme teda o malinko víc než 20 let mladší, než tvůj tatínek, ale přesně si i tenhle případ dovedu představit, až "bude chtít", ale nebude moct. Už teď občas nespokojeně prohlašuje, že dřív zvládnul to a to...a dnes je unavenější a dokonce (ó hrůzo) často usne odpoledne na gauči, což dřív bylo fakt nemyslitelný.
Dřív se prostě unaví. Je ale ale pořád míň unavenej než jeho vrstevníci a věřím, že by mohl nějaké o generaci mladší paní svou akčností zaimponovat a že by dokonce vypadal akčnější, než nějakej její vrstevník.
Jenže já už tam vidím i to, že mu (i mně) prostě síly ubývají a že už jsem s ním prožila i ty momenty, kdy fakt byl ve stavu, že nemohl to, co by chtěl. Kdybych byla o generaci mladší, asi bych tu jeho únavu úplně správně nepochopila, a kdybychom měli malinkaté děti a hypotéku, asi by on sám věděl, že se musí nějak postarat...a jet na doraz.
To stárnutí je většinou postupný proces, ne zlom ze dne na den, i když třeba zhroucení tak přijít taky může.