"Problém je v tom, že fakt, že někdo něco dělá jinak, berou ti ostatní jako své zpochybnění."

Alraune,
ale řekni mi proč? To jsou tak moc vnitřně nejistý a nestabilní? Mně totiž přijde, že kdo je spokojenej s tím, co dělá, a nepochybuje o tom, tak nemá potřebu se vůči jiným nějak radikálně vymezovat nebo je dokonce obviňovat z toho, že to dělají špatně a "nepřirozeně". Navíc vymezovat se vůči cizím lidem, který vůbec neznám? Není to zástupný jednání a ve skutečnosti se tu "řve" na někoho úplně jiného, kterému si to netroufají říct do očí (a je fuk, jestli sobě samým nebo někomu druhému)?